Počátek vědy můžeme najít již v počátku lidské historie. V dobách kdy lidé si hledali své místo na zemi v zápasu s ostatními konkurenty a sami se stávaly kořistí. Již v té době lidé začali pozorovat přírodu, sledovat její cykly a zákonitosti. To pozorování bylo velmi důležité a pomohlo našim předkům chápat, učit se a přežít. Toto pozorování položilo již tenkrát základy vědy, které se později při nových poznatcích větvilo a rozšiřovalo. Dnes obdivujeme stavby a znalosti dávno zaniklých civilizací a pokládáme si otázky, jak toto vše mohli dokázat. Odpověď na tuto otázku je věda, pozorování přírody a využívání získaných znalostí v praxi.
Nové vědecké znalosti jsou neustále rozšiřovány a přináší stále nové otázky. Jedná se o stále se vyvíjející proces. Moderní věda se předně soustředí na nové objevy, jejich využití a vzdaluje se od kořenů. Tak jako věda, tak lidstvo od počátků provází víra. I víra a z ní pocházející náboženství se v průběhu historie vyvíjí a mění. Člověk je zvídavý a věřící tvor, i když se považuje za ateistu. Stále věří, třeba ne v boha, ale v budoucnost. Věda a víra formují lidskou společnost od počátku do konce. Společně nastavují pravidla a zákony.
V naší civilizaci se věda oddělila od mytologie a náboženství. Tím víra, mytologie a náboženství ustoupilo modernímu vědci ze zřetele. Věda je založena na pozorování a vědeckém poznání, které podrobuje kritice a dokazování o jeho pravdivosti. To se neslučuje s náboženstvím, které nelze dokázat, ale jen v něj věřit. Právě protože existenci boha nikdo vědecky nedokázal, tak nemá v moderní vědě místo. To má vliv na stále se snižujícím postavení náboženství v naší civilizaci. Náboženství již není svázané s poznáním a věda se rozvíjí bez něj a tím opouští své kořeny a hledá nové výzvy a nachází nové cesty. Již není svázaná náboženstvím.
V jiných civilizacích se lidské znalosti předávají pomocí mytologie, náboženství a víry. To vytváří pravidla, která se předávají společně se znalostmi z generace na generaci. Ty pravidla jsou nezbytnou součástí poznání a vytváří rámec, ve kterém se věda pohybuje. To udržuje vědecká poznání u svých kořenů. Tyto civilizace mají díky tomu blíže k přírodě, než má naše. Díky tomu si udržuje mnohé znalosti, které naše civilizace již ztratila, ale nenachází mnoho nových cest.
Před lidskou společností se v době globálního oteplování otevírají nové výzvy. K jejich řešení se musí spojit obě vědní cesty. To dobře ukazuje příklad amerických vědců pocházejících z řad původních obyvatel. Oni a jejich předci čerpají svá poznání z přírody, náboženství a mytologie z generace na generaci. Současně jsou absolventi studia moderních věd. To je neodvrací od kořenů poznání jejich předků, ale obohacuje je to v jejich bádání.